Který výzkumný design je nejvhodnější pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě? a) Mendelovský pokus b) Meta-analýza c) Etnografie d) Korelační studie.

Správná odpověď je:

c) Etnografie

Etnografie je kvalitativní výzkumný design, který je ideální pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě. Její hlavní charakteristiky zahrnují:

1. Detailní zkoumání: - Přímé pozorování sledované komunity - Dlouhodobý pobyt ve zkoumané skupině - Hluboké porozumění kulturním vzorcům a praktem

2. Metody sběru dat: - Zúčastněné pozorování - Hloubkové rozhovory - Analýza dokumentů a artefaktů

3. Výhody etnografického designu: - Zachycení přirozených sociálních interakcí - Komplexní pohled na kulturní kontext - Porozumění vnitřním významům a perspektivám dané skupiny

Oproti ostatním možnostem (mendelovský pokus, meta-analýza, korelační studie) poskytuje etnografie nejhlubší a nejkomplexnější vhled do kulturní praxe.

Správná odpověď je c) Etnografie.

Vysvětlení:

Etnografie je nejvhodnější výzkumný design pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě, protože:

1. Umožňuje hloubkové porozumění: - Výzkumník se přímo účastní života dané komunity - Pozoruje každodenní praktiky a rituály - Získává detailní vhled do kulturních významů a vztahů

2. Charakteristiky etnografického výzkumu: - Dlouhodobý pobyt v terénu - Přímé pozorování - Rozhovory s členy komunity - Sběr kvalitativních dat - Holistický přístup k pochopení kultury

3. Proč ostatní možnosti nejsou vhodné:

a) Mendelovský pokus - Je experimentální metoda používaná v genetice - Není vhodný pro studium sociálních a kulturních jevů

b) Meta-analýza - Je statistickou metodou kombinující výsledky více studií - Není primárním výzkumným designem pro přímé studium komunity

d) Korelační studie - Zkoumá vztahy mezi proměnnými - Neposkytuje hloubkové porozumění kulturním praktikám

Etnografie je tedy jednoznačně nejvhodnější metodou, protože umožňuje komplexní a detailní porozumění kulturním praktikám v jejich přirozeném kontextu.

Pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě je nejvhodnější výzkumný design:

c) Etnografie

Etnografie je kvalitativní výzkumná metoda, která umožňuje hluboké ponoření výzkumníka do studované komunity. Výzkumník stráví delší čas přímo v dané komunitě, pozoruje každodenní život, účastní se kulturních aktivit, vede rozhovory s členy komunity a dokumentuje jejich zvyky, hodnoty a praktiky. Tento přístup poskytuje bohatý kontextuální pohled na kulturní praktiky z perspektivy samotných členů komunity.

Ostatní možnosti nejsou pro tento účel vhodné: - Mendelovský pokus se používá v genetice - Meta-analýza kombinuje výsledky existujících studií - Korelační studie zkoumá vztahy mezi proměnnými, ale neposkytuje hluboké kulturní porozumění

Správná odpověď je c) Etnografie.

Etnografie je kvalitativní výzkumná metoda, která je specificky navržena pro hloubkové studium kultur a sociálních skupin. Zahrnuje:

• Dlouhodobé pozorování - výzkumník tráví delší čas v dané komunitě
• Zúčastněné pozorování - výzkumník se aktivně účastní života komunity
• Detailní dokumentaci každodenního života, rituálů, zvyků a sociálních interakcí
• Holistický přístup - snaží se pochopit kulturu jako celek

Proč ostatní možnosti nejsou vhodné: - Mendelovský pokus - genetický experiment, nesouvisí s kulturním výzkumem - Meta-analýza - shrnuje výsledky více studií, není určena pro primární sběr dat - Korelační studie - zkoumá vztahy mezi proměnnými, ale neposkytuje hloubkový vhled do kulturních praktik

Etnografie je tedy ideální metoda pro antropology a sociology, kteří chtějí skutečně porozumět tomu, jak lidé v určité komunitě žijí, myslí a jednají.

Správná odpověď je c) Etnografie.

Etnografie je výzkumný design, který je specificky navržen pro detailní studium kulturních praktik a způsobů života určité komunity. Zde je vysvětlení, proč je nejvhodnější:

Proč etnografie?

Etnografie umožňuje: - Dlouhodobé pozorování - výzkumník tráví prodloužený čas v komunitě - Participativní pozorování - aktivní účast v každodenním životě komunity - Hluboké porozumění kulturním normám, hodnotám a praktikám - Zachycení kontextu - porozumění praktikám v jejich přirozeném prostředí - Získání insider perspektivy - pohled "zevnitř" komunity

Proč ostatní možnosti nejsou vhodné?

• a) Mendelovský pokus - experimentální design pro genetiku, ne pro kulturní studia
• b) Meta-analýza - syntéza existujících studií, ne primární výzkum konkrétní komunity
• d) Korelační studie - zkoumá vztahy mezi proměnnými, ale neposkytuje hluboké kulturní porozumění

Etnografie je tedy "zlatým standardem" pro antropologické a sociologické studium kultur, protože poskytuje bohaté, detailní a kontextuální porozumění způsobům života konkrétních komunit.

Nejvhodnější výzkumný design pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě je:

c) Etnografie

Proč právě etnografie?

Etnografie je kvalitativní výzkumná metoda, která se zaměřuje na hluboké porozumění kultuře, zvykům, interakcím a každodennímu životu konkrétní komunity. Výzkumník obvykle stráví delší čas přímo v daném prostředí (participantní pozorování), vede rozhovory s členy komunity a analyzuje sociální kontext.

Proč ne ostatní možnosti?

• a) Mendelovský pokus – Experimentální design vhodný pro přírodní vědy (např. genetiku), ne pro studium kultury.
• b) Meta-analýza – Statistické shrnutí existujících studií, ne přímý výzkum kulturní praxe.
• d) Korelační studie – Zkoumá vztahy mezi proměnnými, ale neposkytuje hlubší pochopení kulturních procesů.

Pokud vás zajímá konkrétní postup etnografického výzkumu (např. jak vést terénní poznámky nebo analyzovat data), klidně se ptejte! 😊

Pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě je nejvhodnější metodou etnografie (c). Zde je podrobné vysvětlení:

Proč etnografie?

1. Hluboké porozumění kontextu:
   Etnografie zahrnuje dlouhodobé ponoření výzkumníka do komunity (např. měsíce až roky). Umožňuje zachytit každodenní praktiky, rituály, jazyk a sociální dynamiku v jejich přirozeném prostředí.
2. Kvalitativní přístup:
   Využívá pozorování, rozhovory a analýzu artefaktů, čímž odhaluje významy, které kultura přisuzuje svým praktikám – něco, co kvantitativní metody často přehlížejí.
3. Flexibilita a otevřenost:
   Výzkumník může reagovat na neočekávané jevy a upravovat směr studia, což je klíčové pro komplexní kulturní realitu.
4. Emická perspektiva:
   Zaměřuje se na "vnitřní pohled" členů komunity (jak sami chápou svou kulturu), nikoli pouze na vnější interpretace.

Proč ostatní možnosti nejsou vhodné:

• a) Mendelovský pokus:
  Experimentální design kontrolující proměnné (např. v genetice) – nelze aplikovat na organické kulturní jevy, kde nelze izolovat faktory.
• b) Meta-analýza:
  Statistické shrnutí existujících studií – neposkytuje nové primární data o konkrétní komunitě.
• d) Korelační studie:
  Hledá statistické vztahy mezi proměnnými (např. "jak vzdělání koreluje s účastí na rituálech") – nezachycuje hloubku, příčiny a kontext kulturních praktik.

Příklad etnografického výzkumu:

Pokud byste studovali např. rytuały přechodu u domorodého kmene, etnografie by zahrnovala: - Život v komunitě a účast na ceremoniálech. - Rozhovory s náčelníky, léčiteli a mladými členy. - Analýzu symbolů, hudby nebo předmětů používaných v rituálech. - Zaznamenávání nepozorovaných interakcí (kdo kdy mluví, jak se mění dynamika moci).

Etnografie je proto "zlatým standardem" antropologie a sociokulturního výzkumu, kde jde o porozumění živým, komplexním kulturám v jejich autenticitě.

Správná odpověď je c) Etnografie.

Etnografie je výzkumný design, který se zaměřuje na detailní studium kulturních praktik v určité komunitě. Etnografové se ponořují do života komunity, používají metody jako zúčastněné pozorování, rozhovory a analýzu dokumentů, aby porozuměli jejím hodnotám, zvykům a sociálním interakcím z pohledu jejích členů.

Ostatní možnosti nejsou vhodné pro tento typ výzkumu:

• a) Mendelovský pokus: Tento typ experimentu se používá v genetice a biologii k studiu dědičnosti znaků. Je irelevantní pro studium kulturních praktik.
• b) Meta-analýza: Meta-analýza je statistická metoda, která kombinuje výsledky více studií. Není to samostatný výzkumný design pro sběr dat v terénu.
• d) Korelační studie: Korelační studie zkoumá vztah mezi dvěma nebo více proměnnými. Může ukázat, že existuje souvislost, ale neříká nic o příčině a následku, ani neposkytuje hloubkové pochopení kulturních praktik.

Chcete-li generovat obrázek ilustrující etnografický výzkum, prosím zapněte možnost "image generation" ve vstupním formuláři.

Ahoj! Pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě je nejvhodnější c) Etnografie.

Etnografie se zaměřuje na hloubkový popis a interpretaci kultury a sociálních interakcí v konkrétním prostředí. Etnografové obvykle tráví dlouhý čas v terénu, pozorují, vedou rozhovory a snaží se porozumět světu z pohledu členů studované komunity.

Proč ostatní možnosti nejsou tak vhodné?

• a) Mendelovský pokus: Používá se v genetice ke studiu dědičnosti znaků, s kulturou nemá moc společného.
• b) Meta-analýza: Shromažďuje a analyzuje data z mnoha různých studií na stejné téma. Není určená pro hloubkový popis konkrétní komunity.
• d) Korelační studie: Zkoumá vztah mezi dvěma nebo více proměnnými, ale neposkytuje detailní porozumění kulturním praktikám.

Doufám, že to pomůže! Pokud máš další otázky, neváhej se zeptat.

Dobrý den! Rozhodně vám s tím pomůžu.

Správnou odpovědí je c) Etnografie.

Etnografie je výzkumný design, který se zaměřuje na detailní a hloubkové studium kultury a chování lidí v určité komunitě. Etnografové tráví dlouhou dobu v terénu, pozorují, účastní se a vedou rozhovory, aby porozuměli kulturním praktikám, hodnotám a přesvědčením.

Pojďme se podívat na ostatní možnosti:

• a) Mendelovský pokus: Používá se v genetice, naprosto nevhodné pro studium kultury.
• b) Meta-analýza: Zahrnuje kombinaci výsledků z více studií. Může být užitečná, ale sama o sobě neposkytuje detailní porozumění specifické komunitě.
• d) Korelační studie: Zkoumá vztahy mezi proměnnými. Neumožňuje tak hluboké ponoření do kulturních nuancí jako etnografie.

Doufám, že to pomohlo!

Ahoj! Pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě je nejvhodnějším výzkumným designem c) Etnografie.

Dovol mi to trochu rozvést:

• Etnografie je kvalitativní výzkumná metoda, která se zaměřuje na hloubkové porozumění sociálnímu a kulturnímu životu určité skupiny lidí nebo komunity. Výzkumník se obvykle na delší dobu ponoří do dané komunity, pozoruje každodenní život, provádí rozhovory a snaží se pochopit svět z perspektivy členů komunity. To je ideální pro detailní studium kulturních praxí.

Ostatní možnosti jsou méně vhodné:

• a) Mendelovský pokus: Toto je metoda používaná v genetice ke studiu dědičnosti znaků. S kulturními praxemi nemá nic společného.
• b) Meta-analýza: Jde o statistickou metodu, která kombinuje výsledky více předchozích studií na podobné téma. Není to primární výzkumný design pro sběr nových, detailních dat o kulturní praxi v jedné komunitě.
• d) Korelační studie: Zjišťuje, zda existuje vztah (korelace) mezi dvěma nebo více proměnnými. Může například ukázat, zda spolu souvisí vzdělání a příjem, ale neposkytne hluboký vhled do proč a jak kulturní praxe funguje v dané komunitě.

Takže pro tvůj účel je etnografie tou správnou volbou! 😊

Nejvhodnější výzkumný design pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě je:

c) Etnografie

Vysvětlení:
Etnografie je kvalitativní výzkumná metoda, která se zaměřuje na podrobný popis a analýzu života, zvyků, praktik a hodnot určité komunity či sociální skupiny. Výzkumník často žije mezi členy komunity, aby lépe porozuměl jejich každodennímu životu a kulturním kontextům.

Ostatní možnosti: - a) Mendelovský pokus: typicky experiment používaný v genetice, není vhodný pro studium kultur. - b) Meta-analýza: statistická analýza výsledků mnoha studií, nepodává detailní popis jedné komunity. - d) Korelační studie: zkoumá vzájemné vztahy mezi proměnnými, ale nedává hloubkový vhled do kulturních praktik.

Správná odpověď: c) Etnografie.

Nejvhodnější výzkumný design pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě je c) Etnografie.

Etnografie je kvalitativní výzkumná metoda, která se zaměřuje na hluboké a detailní pochopení životního stylu, zvyků, praktik a hodnot určité skupiny nebo komunity tím, že výzkumník přímo pozoruje a často i žije s danou komunitou.

Ostatní možnosti jsou méně vhodné: - a) Mendelovský pokus se používá v genetice k studiu dědičnosti. - b) Meta-analýza je statistické shrnutí výsledků několika studií. - d) Korelační studie zkoumá vztahy mezi proměnnými, ale neposkytuje detailní kulturní kontext.

Pokud máte zájem, mohu vám poskytnout více informací o etnografii!

Pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě je nejvhodnější výzkumný design c) etnografie.

Etnografie je kvalitativní výzkumná metoda, která se zaměřuje na detailní pochopení životního stylu, norem, hodnot a praktik konkrétní komunity nebo skupiny lidí. Výzkumník často tráví v terénu delší dobu, pozoruje a zaznamenává kulturu „zevnitř“, což umožňuje získat hluboký a komplexní pohled na kulturní praxi.

Ostatní možnosti jsou:

• a) Mendelovský pokus – je klišé označení pro genetický výzkum, vhodný pro studium dědičnosti, nikoliv kultury.
• b) Meta-analýza – je statistická metoda, která shrnuje výsledky několika studií, vhodná pro kvantitativní přehledy vědeckých výzkumů, nikoliv pro detailní kulturní analýzu.
• d) Korelační studie – zkoumá vztah mezi dvěma proměnnými, ale nevěnuje se hloubkovému pochopení kultury jako takové.

Proto je odpověď c) Etnografie správná.

Pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě je nejvhodnější výzkumný design c) Etnografie. Etnografie je kvalitativní výzkumná metoda, která se zaměřuje na pochopení sociálních praktik, zvyků a způsobu života lidí v jejich přirozeném prostředí. Výzkumníci často tráví delší dobu v komunitě, kterou studují, aby získali hluboké porozumění kulturnímu kontextu a způsobu myšlení dané skupiny.

Nejvhodnějším výzkumným designem pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě je možnost c) Etnografie.

Etnografie je kvalitativní výzkumná metoda, která se zaměřuje na studium kultury a sociálních praktik prostřednictvím přímého pozorování a interakce s lidmi v jejich přirozeném prostředí. Tento přístup umožňuje výzkumníkům získat hluboké a komplexní porozumění tomu, jak jednotlivci a skupiny žijí, jaký mají světový názor, a jak praktikují své kulturní tradice.

Ostatní možnosti, jako například Mendelovský pokus nebo meta-analýza, se obvykle zaměřují na kvantitativní data a experimentální designy, které nejsou ideální pro vyšetřování komplexity kulturních praktik. Korelační studie rovněž primárně sledují vztahy mezi proměnnými, ale nezajišťují takové hluboké porozumění, jaké nabízí etnografický přístup.

Pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě je nejvhodnější výzkumný design c) Etnografie.

Etnografie je kvalitativní výzkumná metoda, která se zaměřuje na hluboké a podrobné studium kulturních jevů a praktik v rámci konkrétní komunity. Tento přístup zahrnuje dlouhodobé pozorování, účast na každodenním životě komunity a často i rozhovory s jejími členy, což umožňuje výzkumníkovi získat komplexní pochopení kulturních praktik a jejich významu.

Ostatní uvedené možnosti nejsou vhodné pro tento typ výzkumu: - a) Mendelovský pokus je metoda používaná v genetice a není relevantní pro studium kulturních praktik. - b) Meta-analýza je statistická technika, která kombinuje výsledky několika studií, což není vhodné pro detailní studium specifické komunity. - d) Korelační studie se zaměřuje na zkoumání vztahů mezi proměnnými, což není vhodné pro hluboké pochopení kulturních praktik.

Doufám, že jsem ti pomohl! Pokud máš další otázky, klidně se pt ejacoliv.

Ahoj! Pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě je nejvhodnější volbou c) Etnografie. Etnografie je kvalitativní výzkumná metoda, která se zaměřuje na hluboké porozumění kulturním praktikám, hodnotám a sociálním interakcím v rámci dané komunity. Tento přístup zahrnuje dlouhodobé pozorování, rozhovory a participaci na životě komunity, což umožňuje získat bohatý a kontextuálně bohatý obraz kulturních praktik.

Pokud bys chtěl ilustrovat nějakou část této kulturní praxe vizuálně, máš možnost zapnout vstupní formulář s možností "generování obrázků".

Doufám, že ti to pomohlo!

Ahoj! Nejvhodnější výzkumný design pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě je c) Etnografie.

Proč etnografie?

Etnografie je kvalitativní výzkumná metoda, která se zaměřuje na hloubkové pochopení kultury, zvyků, hodnot a chování konkrétní skupiny lidí. Výzkumník se často ponoří přímo do komunity, žije s ní nebo ji dlouhodobě sleduje, aby získal detailní a kontextuální pohled na její každodenní život a praktiky. Tato metoda zahrnuje techniky jako pozorování, rozhovory a analýzu artefaktů, což je ideální pro studium kulturních praxí.

Proč ne ostatní možnosti?

• a) Mendelovský pokus: Tento typ experimentu je typický pro genetiku (např. křížení rostlin u Gregora Mendela) a zaměřuje se na kontrolované testování hypotéz v přírodních vědách. Není vhodný pro studium sociálních nebo kulturních jevů.
• b) Meta-analýza: Jedná se o statistickou metodu, která kombinuje výsledky více studií k získání celkového obrazu. Je užitečná pro shrnutí existujících výzkumů, ale neumožňuje detailní studium konkrétní komunity.
• d) Korelační studie: Tato metoda zkoumá vztahy mezi proměnnými (např. zda existuje souvislost mezi dvěma faktory), ale neposkytuje hluboké pochopení kulturních praxí, protože se zaměřuje spíše na kvantitativní data než na kvalitativní kontext.

Pokud máš další otázky nebo chceš podrobněji probrat etnografii, dej vědět! 😊

Ahoj! Děkuji za tvou otázku. Je skvělé, že se zajímáš o výzkumné metody – to je klíčové pro kvalitní studium společenských témat. Podívejme se na tvou otázku: "Který výzkumný design je nejvhodnější pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě?" S možnostmi a) Mendelovský pokus, b) Meta-analýza, c) Etnografie a d) Korelační studie.

Odpověď:

Nejvhodnější výzkumný design pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě je c) Etnografie. Nyní ti to vysvětlím podrobněji, abych ti poskytl jasný přehled o všech možnostech.

Proč je etnografie nejlepší volba?

Etnografie je kvalitativní výzkumný přístup, který se zaměřuje na hluboké porozumění lidskému chování, kulturám a společenským praktikám. Zahrnuje dlouhodobé pozorování, účast v každodenním životě komunity a rozhovory s jejími členy. Tento design je ideální pro: - Detailní popis a kontextualizaci: Umožňuje výzkumníkovi "ponořit se" do komunity, abychom porozuměli nejenom viditelným praktikám (jako rituály, tradice nebo sociální interakce), ale i skrytým aspektům, jako jsou hodnoty, normy a kulturní významy. - Flexibilitu: Výzkum se může přizpůsobit reálným situacím v terénu, což je klíčové pro studium dynamických kulturních jevů. - Příklady použití: Etnografie se často používá v antropologii, sociologii nebo kulturních studiích, například při výzkumu domorodých komunit, městských kultur nebo podnikových prostředí.

Etnografie je obzvláště vhodná, protože kulturní praxe jsou často komplexní a závisí na kontextu, který nelze plně zachytit pouze kvantitativními metodami.

Proč ne ostatní možnosti?

Abych to měl úplné, krátce ti popíšu, proč ostatní designy nejsou tak vhodné pro tento typ studia:

• a) Mendelovský pokus: Tento design vychází z genetických experimentů Gregora Mendela a je primárně zaměřen na kontrolované testy v oblasti biologie a genetiky (např. křížení rostlin). Nejedná se o vhodný přístup pro studium lidských kultur, protože se zaměřuje na přírodní vědy a experimentální manipulaci, nikoli na sociální interakce nebo dlouhodobé pozorování.

• b) Meta-analýza: Toto je statistická metoda, která kombinuje a analyzuje data z již existujících studií. Je skvělá pro shrnutí výzkumů napříč různými pracemi (např. v medicíně nebo psychologii), ale není vhodná pro původní, detailní sběr dat v komunitě. Meta-analýza by mohla být užitečná jako doplněk po provedení etnografie, ale sama o sobě neposkytuje hluboký pohled do specifické kultury.

• d) Korelační studie: Tento design hledá vztahy mezi proměnnými (např. zda existuje souvislost mezi vzděláním a kulturními praktikami), ale je převážně kvantitativní a zaměřený na statistická data. Nevytváří hluboký kontext ani nerozumí "proč" a "jak" kultura funguje – jen ukazuje, zda jsou proměnné spjaty. Pro detailní studium kultury by to bylo příliš povrchní a neumožnilo by dlouhodobé interakce.

Závěr:

Pro detailní studium kulturní praxe v komunitě je etnografie nejefektivnější, protože nabízí komplexní, holistický pohled. Pokud se chystáš takový výzkum provádět, doporučuji si přečíst nějakou klasickou etnografickou práci, jako je například "Argonauti západního Pacifiku" od Bronislava Malinowskiho, aby sis získal inspiraci.

Máš další otázky k výzkumným metodám, nebo bys chtěl více detailů k etnografii? Jsem tu, abych pomohl! 😊 Pokud bys v budoucnu chtěl něco souvisejícího s generováním obrázků (např. vizuální reprezentaci komunity), nezapomeň, že v input formu musíš zapnout volbu "image generation". Dnes je 7. června 2025 a teď je přibližně 15:10, takže ještě máme spoustu času na diskusi!

Nejvhodnějším výzkumným designem pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě je (c) etnografie, protože umožňuje dlouhodobé, detailní a kontextuální zkoumání života a kulturních zvyklostí dané komunity.

Nejvhodnějším výzkumným designem pro detailní studium kulturní praxe v určité komunitě je etnografie. Etnografie se zaměřuje na hluboké porozumění sociálním a kulturním kontextům prostřednictvím přímé pozorování a interakce s členy dané komunity. Tento přístup umožňuje získat bohaté a detailní informace o zvycích, hodnotách a každodenním životě, což zajišťuje komplexní pohled na studované jevy.

Nejvhodnější odpověď je c) etnografie.

Vysvětlení: 1. Etnografie
- Základní metoda kulturní antropologie a sociologie pro hloubkové zkoumání každodenních praktik, norem a myšlení konkrétní komunity.
- Výzkumník většinou dlouhodobě „žije mezi lidmi“, používá pozorování (participant observation), rozhovory, případně analýzu textů a artefaktů.
- Umožňuje zachytit nuance, významy a kontexty, které by kvantitativní metody samo o sobě nedokázaly odhalit.

2. Proč ostatní ne:
   a) Mendelovský pokus – experimentální design používaný v genetikách pro zkoumání dědičnosti, nehodí se pro studium kulturních praktik.
   b) Meta-analýza – statistické shrnutí výsledků více studií; je to metoda sekundární analýzy, nikoliv terénní výzkum konkrétní komunity.
   d) Korelační studie – měří vztahy mezi proměnnými, ale neposkytuje hluboký kvalitativní vhled do každodenní kultury a významů.

Shrnutí: Pro detailní, kontextuální a interpre­tativní studium kulturních praktik v určité komunitě použijete etnografii.